V  údolí řeky Indu, v  ruinách města Harappa, pocházejícího z  3. tisíciletí př. n. l., vykopali archeologové desítky rudě zbarvených sošek. Jejich tělo je sice lidské, má však ptačí hlavu s obrovskýma sovíma očima a ptačím zobákem. Uši chybí, pouze po stranách hlavy můžeme vidět malé sluchové otvory. Tyto sošky se podobají ptačímu monstru, jehož se obávali Maorové (Maoři), původní obyvatelé Nového Zélandu. Zanechali nám jeho podobu ve formě vyřezávaných sošek s křídly a s ptačí tváří, jejíž výraz budí hrůzu.

V existenci ptačího člověka, který připomínal fregatku, věřili také domorodci na Šalamounových ostrovech a zkazky plné podivných létajících tvorů, kteří vypadajíjako ptačí kříženci,jsou známé ze všech koutů světa.Zmiňujíse o nichstarobylémýty a legendy a dávajítěmtolétajícímpříšerámrůzná jména. V řečtině to byl například drak smrti a jiný název, pocházející z domorodého kečuánského jazyka, znamená doslova létající had. Ptačí božstvo, nazývané Hromový pták či Bouřňák, najdeme v severoamerické kultuře na četných kamenných tabulkách, mohylách a nástěnných malbách.