Ve chvíli, kdy Sarah došla ke vchodu do budovy na hlavním cherringhamském náměstí, kde měla své studio, Jack už stál u dveří a čekal. „Omlouvám se,“ řekla, když odemykala dveře a pouštěla ho dovnitř. „Daniel měl hlad, tak jsem mu narychlo udělala pár toustů se sýrem. Když to viděla Chloe, tak chtěla taky…“ Sarah si připomněla, jaká bývala ona v tom věku, a v duchu konstatovala, že její dcera je ze stejného těsta jako matka. „Vůbec nezáleží na tom, kolik koblih děti spořádají, protože pořád mají chuť na nějaké další jídlo,“ přikyvoval Jack.

Sarah věděla, že mluví z vlastní zkušenosti se svou dcerou. Společně vyšli po schodech do webového studia. „Přijde mi divné chodit sem, když je svátek a všichni mají volno,“ utrousila Sarah. Obyčejně se tu pracovalo na designu webových stránek a většinou zde bývalo rušno, ale Sarah si stanovila pravidlo, že o větších svátcích do práce nepůjde – a Velikonoce byly určeny k tomu, aby trávila čas s dětmi. Otevřela dveře studia a vešli. „Máš ty hodinky?“ zeptala se. Jack sáhl do kapsy a podal jí je. „Tak co kdybys nám uvařil kávu a já se do toho pustím,“ řekla a posadila se ke svému stolu.