Kniha Zn. Blondýna hledá…, anotace
Známe to – klasické randíčko – kytka, káva, oťukávání, další schůzka, polibek, další káva, tokání, milování… Nuda! Dorota si poprvé v životě vyzkouší seznamku. A světe, div se,vyjde to! Adam se zdá být trefou do černého. Do hodiny je vše vzhůru nohama a svět se točí dvakrát rychleji. Vychutnejte si veselý příběh o tom, co se (ne)může stát během dvaceti čtyř hodin.
Kniha Zn. Blondýna hledá…, on-line ukázka
„Nic, zlato, už stačí… Děláme si tu zbytečný bordel, nepůjdeš znovu na zahradu? Jdeme si zapálit?“ končím jednostrannou hru. Káva dopitá. Stačí říct „zapálit“ a Atom sedí před balkonovými dveřmi přilepený jako vteřinovým lepidlem. Tak jsem si ho naučila, heč! No jo, pes kuřačky… Slova jako jdeme čůrat, zapálit si, na procházku rozšifruje bezpečně. Ve psím překladu znamenají jediné – výlet minimálně na zahradu. „Už, už,“ klidním psa natěšeného cigaretou. Odcházím si jednu ubalit k botníku. Tam odkládám kuřácké nádobíčko. Tabák Virginia, papírky, filtry, tabatěrku. Cigarety si balím ručně. Made in Dorota. Obyčejným cigaretám jsem nikdy na chuť nepřišla, nevoní a chutnají jako drcené seno. Ty moje, to je jiný levl. Namlouvám si, že jsou určitě zdravější, že když nasávám do plic kvalitnější tabák, je to vlastně vitamin…
Dám si do koutku jednu čerstvě ubalenou a jdu před dům. Atom lítá po zahradě jako střelený. Má energie jako Temelín. Podle něj jen trapně světélkuju. Nenapodobitelná zvířecí duše. Dřepnu si na schodek a přidržím oranžový plamen benzinového zapalovače. Hmm… Kouř štípe do jazyku, lahoda. Dnešek je vážně skvělý. Líně si v hlavě rovnám víkendový harmonogram. Asi dám kolo. Jo, to bych mohla! A taky bych měla zajet do zahradnictví pro letničky, abych konečně vysadila truhlíky. Macešky, které mám doteď, jsem kupovala na podzim. Sice zrovna kvetou jako pominuté, ale přes celé léto nevydrží. Škoda…
