Kniha Zemřeš v další kapitole, anotace
Při vyšetřování vraždy obdrží policistka Eva Dallasová tip z nečekaného zdroje – od autorky thrillerů, která zločin poznává ze stránek vlastní knihy. Eva se stulí s kocourem u krbu a čte, jenže čas ubíhá rychle, a pokud se zločinec opravdu inspiroval v knize, jedná se teď teprve o druhou kapitolu v dlouhé sérii.
Kniha Zemřeš v další kapitole, on-line ukázka
Eva odjela na ústředí s jasnou představou o dalším postupu, ačkoliv byla připravená přesunout pár věcí, aby do harmonogramu vmáčkla konzultaci u Mirové. Vyjela nahoru, zčásti výtahem, zčásti po pohyblivých schodech. Měla docela jasný obrázek o oběti. Nadaná, přátelská, spokojená, sexuálně a romanticky nezatížená, bez náročných rozchodů. Finančně stabilní, pokud by si udržela druhé zaměstnání, které ji podle všech svědectví tak jako tak bavilo. Nebýt metody zabití, Eva by považovala Rylanovou za náhodnou oběť. Vystoupila z pohyblivých schodů ve stejné chvíli, kdy se Peabodyová prodrala z děsivě nacpaného výtahu. „Dobré načasování. Něco od Morrise?“ „Potvrdil závěry z místa činu.
Oběť žila čistě a zdravě, dokud jí někdo nezabodl sekáček na led do mozkového kmene.“ „Sekáček na led… Jo, sekáčky vypadají nebezpečně.“ „Řekla bych, že by s vámi Rylanová souhlasila.“ Eva zabočila na oddělení vražd a rozhlížela se přesně tři vteřiny, které, jak odhadovala, měla na to, než jí Jenkinsonova křiklavě modrá kravata s neméně křiklavým růžovým vzorem – to jsou sloni? – sežehne rohovky. Reineke, Jenkinsonův kolega, hodil jednu nohu na stůl a mluvil do videofonu. Na noze měl poldovskou botu s tuhou podrážkou a pozice nohy nabízela pohled na pestrobarevná štěňata – Eva aspoň odhadovala, že jsou to štěňata –, která skotačila na zářivě zeleném podkladu ponožky. Byli to solidní, rozumní poldové, s nimiž by s důvěrou šla do každé akce, a přesto trvali na tom, že budou útočit na smysly všech v dohledu šílenými doplňky šatníku.
