Kniha Zaříkávačka koní, anotace

Ruby je nešťastná. S matkou se odstěhovala do Cornwallu a chybí jí tu úplně všechno. Nejvíc ale stáje a její kůň. Když se dozví, že i zde existují dva ranče, je v sedmém nebi. Hegartyho ranč je naprosto skvělý a ranč Oceán má zase své osobité kouzlo. Po čase však Ruby zjistí, že se na jednom z rančů děje něco velmi nekalého, a rozhodně to nemíní nechat jen tak.

Kniha Zaříkávačka koní, on-line ukázka

Na celém světě nebylo pro Ruby krásnější místo než Cornwall. Louky tu byly tak zelené a svěží, až se chtělo závidět kravám, co se na nich pasou. Po modrém nebi pluly bílé načechrané obláčky a vzduch byl slaně cítit mořem. Bylo by opravdu pošetilé, aby ji teta Leslie po vyučování vyzvedávala. Ruby byla na cestě jen pár minut a už viděla staré jilmy, za nimiž stál jejich dům. Zítra rozhodně pojede do školy na kole. Najednou se za ní ozval dusot kopyt. Dva jezdci na koních cválali na kopec. Na prvním koni seděl vousatý muž s tmavými vlasy svázanými do uzlu. Za ním jela na černém koni světlovlasá žena.

Přejeli cestu a uháněli pryč přes široširé pole. Ruby se za nimi toužebně dívala, dokud nezmizeli za kopcem. Jezdci přijeli od útesů a tam leží Ranč u moře – to jí přece ráno řekl Simon. Možná je ranč vidět z vrcholu kopce. Mohla by se tam podívat. Mrkla na hodinky. Bylo něco po půl čtvrté, tedy ještě dost brzy. Než se po ní začnou shánět, bude dávno doma. Když vyšla na návrší, zalapala po dechu. Nejen proto, že se zadýchala, ale otevřel se jí fantastický výhled. Spatřila bílé skály strmého pobřeží a za nimi se rozprostíralo moře. Bylo tyrkysově modré a v slunci zářilo tak, jako by to nebylo v Anglii, ale někde v jižních zemích.