Cade si zrovna začal zvykat ve své nové internátní škole, když se najednou ocitl s několika vrstevníky na neznámém a podivném místě. Setkává se zde totiž s věcmi a bytostmi, které z našeho světa už dávno vymizely. Obdivování okolí však není důvod, proč byl Cade spolu s ostatními na tohle místo přenesen.

Stávají se z nich soutěžící ve hře, kterou nikdy nechtěli hrát. Musí se připravit, protože kvalifikační kolo se kvapem blíží a tahle soutěž rozhodně nebude procházka růžovou zahradou. Není kam utéct, není se kam schovat. Nezbývá jim nic jiného než bojovat.

Kniha Vyvolený je napsána v er-formě, přičemž jsou sledovány hlavně události kolem hlavního hrdiny Cadea. Trochu mi v příběhu chyběl vhled do mysli postav, jejich nejhlubší myšlenky, pocity a emoce. Ale vzhledem k tomu, kam celá kniha směřuje, to není nijak zásadní.

Hlavní je, že je kniha skvěle napsaná a dobře se čte. Je pravdou, že je v knize velká spousta popisů, u kterých se může člověk nudit, pokud zrovna není naladěn na správnou vlnu, ale samy o sobě nudné nejsou. Naopak jsou skvěle napsány, zapadají do příběhu a především jsou pro autorovo vyprávění důležité. Bez nich by kniha nefungovala.

Jak už jsem zmínila, kniha neumožňuje nějaký hluboký vhled do psychiky postav, ale netrpí tím ani příběh ani postavy samotné. Taran Matharu je dokázal bravurně popsat a vystihnout jejich povahu skrz jejich činy a nikoli psychické rozpoložení. Není tedy problém se zorientovat v tom, kdo je kdo a na čí straně je. Možná autor nešel s popisem postav úplně do hloubky, ale rozhodně se nejedná o ploché postavy. Každá má specifickou osobnost, která v příběhu jasně vyplývá na povrch.

Taran Matharu touhle knihou opět dokázal, že je opravdu skvělý spisovatel, který dokáže vzít základ už mnohokrát omílaného tématu a udělat z něj něco nového a jedinečného.