Kniha Velký závod, anotace
V dramatickém souboji mezi matkou a dcerou je třeba udržet na uzdě především emoce.
Matka a dcera, obě skvělé parkurové jezdkyně, se zapřísáhly, že nikdy nebudou soupeřit mezi sebou. Slib dodržely až do kvalifikace na olympiádu v Paříži. Velký závod se blíží a hrozí, že souboj o vítězství a snaha zapsat se do dějin sportu nenávratně naruší vztah obou žen. Situaci navíc komplikují pletichy bohatého investora a spolumajitele jednoho z koní.
Kniha Velký závod, on-line ukázka
Jakmile se doslechl o té nehodě, rozhodl se Daniel, že to bude Becky, kdo pojede Coronada. Věděl, že trenér si musí poradit s tím, co má, ne s tím, co nemá. Naučil se to od starého Bucka Starra, trenéra ze Severní Karolíny. Když si Wiley, nejlepší jezdec stájí, zlomil nohu před velkým turnajem v Tryonském mezinárodním jezdeckém centru, pohlédl Starr na Daniela a zeptal se: „Kdo je Wiley?“ Pokud měli na Coronada posadit Becky, nemohli si dovolit čekat. Tak jim to navrhl. Paní Atwoodová na něho upřela pohled, který používala nejen k zastrašení personálu, ale i koní. Daniel byl přesvědčený, že nebýt její vznětlivosti, byla by prostě jen stará. „To myslíte vážně?“ „Jako vždycky, když je řeč o vašich koních,“ odpověděl.
Vždycky její koně, nikdy jeho. Pro Daniela Ortegu znamenali koně mnohem víc než jen práci, bez ohledu na to, kdo je vlastnil. Jednoho dne mu koně poskytnou dobrý život, jaký už poskytli třem generacím žen z rodu Atwoodových – pokud není pro lidi s příběhem jako ten jeho příliš pozdě. „Moje vnučka pojede na Coronadovi jen přes moji mrtvolu,“ prohlásila Caroline Atwoodová. „Vzala jsi mi ta slova z úst,“ přidala se Becky. Daniel nedokázal potlačit úsměv bez ohledu na zlost matky rodu. „Vy dvě se zřídka na něčem shodnete. Až doteď.“
