Kniha Ve jménu minulosti, anotace
Bernard Flaubert, odstřelovač a bývalý špičkový agent tajných služeb, se po odchodu z USA uchýlí pod novou identitou na francouzské pobřeží. Plány na poklidný život po boku milované ženy ale zničí trojice zločinců. V jediném dni ho připraví o všechno, aniž tuší, jak nebezpečného protivníka proti sobě poštvali.
Kniha Ve jménu minulosti, on-line ukázka
Kápo čekal trochu bohatěji vybavený interiér, dům byl zařízený jen velice spartánsky a skromně. Navíc se v něm válely spousty zbytečného haraburdí, malířských stojanů, obrazů, co obrazů, spíše patlanin, v kterých člověk nerozeznal jedinou kloudnou věc. Obrazy byly určitě neprodejné. „Ber jen věci, který můžeme střelit ve frcu,“ houkl na Vědce. „Barák je krásnej, ale uvnitř je hovno.“ Přesto usilovně nosili vše od lampiček až po velkoplošnou televizi do fordky, kterou si přivezli přímo před verandu. V dodávce se pokoušeli věci skládat, aby se jich tam vešlo víc. „Něco z těch krámů kápne, neboj,“ povzbuzoval Kápo Vědce, „jak bude Kladivo s tou ženskou hotovej, mizíme.
Hele, tady máš provaz a mazej svázat toho chlapa, co ho Kladivo sejmul u tý děvky.“ Slyšeli ženský křik, ale snažili se ho nevnímat. Věděli, že kdyby se té ženě pokusili pomoci, Kladivo by je snad i zabil. V jednom jediném okamžiku všechno zmizelo. Bernard netušil, jak dlouho stav temnoty, do kterého se propadl, trval. Když se začal zpátky navracet původní svět, strašlivě to bolelo. Celou jeho bytost prostoupila hluboká úzkost, která zlověstným způsobem naznačovala, že se událo cosi velmi, ale velmi zlého. Dobře ten pocit znal. Jako agent tajných služeb a odstřelovač se ocitl v minulosti několikrát na hranici mezi životem a smrtí.
