Kniha Vadí, nevadí, anotace
Pravda tě osvobodí – pokud tě dřív nezabije.
Claire je právě na stopě něčeho velkého, ale dříve než se jí podaří odkrýt všechny nejasnosti, přijde o život při ozbrojeném přepadení. Trevor nevěří na náhodu, navíc všechny okolnosti ukazují na promyšlený čin. Aby zjistil, proč musela zemřít, neváhá hodně riskovat. Se smrtí Claire se mu stejně zhroutil svět, tak co může ještě ztratit?
Kniha Vadí, nevadí, on-line ukázka
Každé ráno sedm dní v týdnu se doktor Stephen Hellerman přesně ve čtvrt na šest vynořil ze svého skromného cihlového domu v koloniálním slohu, stojícím v idylickém městečku Silver Spring v Marylandu, a uběhl deset kilometrů. Přesněji řečeno devět kilometrů a devět set osmdesát metrů. Bez ohledu na roční období, jestli byl právě letní čas nebo ne, ještě panovala tma, nebo se právě rozednívalo, když si protahoval lýtkové svaly o vysoký dub stínící většinu přední zahrady, tento uznávaný neurolog v nemocnici Mercy v nedalekém Langley málokdy při běhu zahlédl jinou lidskou bytost. Přesně tak to chtěl. Přestože se nikdy neoženil, na schůzky chodil jen zřídka a s přáteli se scházel ještě řidčeji, nedalo se říct, že ten osmačtyřicetiletý doktor by neměl rád lidi; prostě mu víc vyhovovala samota. Být sám znamenalo neocitnout se v pokušení podělit se s někým o svá tajemství. A doktor Stephen Hellerman měl tajemství spoustu.
A teď k nim přibylo jedno zbrusu nové. Opravdu parádní. Jako obvykle zabočil ze své příjezdové cesty doleva, zamířil na sever po Knoll Street a pak doprava do Bishop Lane, která se mírně stáčela, než se napojila na přímou Route 9, vedoucí podél městské vodní nádrže. Odtamtud už nebylo vidět nic než voda nalevo, hustý les napravo a omšelý šedý asfalt pod podrážkami jeho tenisek značky Nike Flyknit Racer. Hellermanovi se líbil zvuk, který boty vydávaly při běhu, rytmické pleskání odměřující jeho kroky jako metronom. A ještě víc se mu zamlouvala skutečnost, že se může soustředit jen na ten zvuk a vytěsnit všechno ostatní.
