Anotace knihy Tohle nevyžehlíš
Miluji Tomáše. A Tomáš miluje mě. Vím to, jasná věc! Tak proč se teď válí se svou dcerou a ex někde u moře, zatímco já trčím doma a společnost mi dělá maximálně sedmička červeného? Po jeho návratu z dovolené je rázem všechno jinak. A ex mi to dává sežrat. Pohádka končí a začíná život připomínající jízdu na horské dráze.
On-line ukázka z knihy Tohle nevyžehlíš
Na zdraví si dopřeju další plnou sklenici zkapalněného lepšího stavu, ve kterém se dá přežít, trochu zapomenout a později snad i usnout. Krkolomně rvu špunt ze sedmičky vína. Ne a ne to otevřít, kruci! Jsem na pokraji pláče a moc dobře vím, že to není zátkou, ale životem. Potácím se kuchyní s láhví mezi stehny a utěrkou v ruce. Snad za deset minut zápolení a slov s hvězdičkou se mi konečně podaří tu blbou láhev otevřít. Příště si koupím krabicové, přísahám na holý pupek! Ať si o mně prodavačky v místním vesnickém krámě myslí, co chtějí. Ať vypadám jako alkoholik, jako nuzný bezdomovec z parku. No a co. Co ty báby vědí o samotě? Určitě jsou spokojené, všechny do jedné tak vypadají. Žijí si jednoduše, možná je sem tam napadne, že jim utíkají hvězdy, a přitom jim vesmír leží u nohou. To obyčejné je nejvíc, jenomže to se časem okouká a pak už to člověku ani nepřijde. Představuji si, že každá z nich má doma svého Jardu, který si odpíchne ve dvě odpoledne někde v továrně, dvě rozdováděné děti s poznámkami v žá- kovské a pusou umatlanou od čokolády.
