Kniha Ticho nemá ozvěnu, anotace
Jill zbožňuje hudbu a neumí si představit, že by se někdy živila něčím jiným. Proti vůli otce tráví čas s mladou rockovou kapelou, ale zároveň chce překvapit rodiče tím, že získá titul v oboru, který ji baví. Proto před nimi utají přihlášku ke studiu a nevědomky tím zamete stopy ke svým únoscům.
Kniha Ticho nemá ozvěnu, on-line ukázka
„Co to má znamenat?“ Otec stál v předsíni a nic nepomohlo, že se snažila odemykat potichu a pomalu. Jen otevřela dveře, rozsvítilo se naplno a on byl přímo proti ní. „Ptám se tě, co to má znamenat, Jill! Víš, kolik je hodin? Co si vlastně myslíš? Tímto způsobem chceš odmaturovat? Je tři čtvrtě na jednu, Jillian! Tři čtvrtě na jednu, my tady šílíme strachem a naše umělkyně se někde toulá s nějakou pochybnou kapelou!“ „Táto, to neříkej…“ „… cože? Co nemám říkat? Ty jsi snad nebyla někde na nějakém třeštění s těma klukama?“ „Volala jsem, ale vy jste měli obsazeno a pak už jsem vás nechtěla budit. Rovnou jsme jeli domů.“ „A když už obsazeno nebylo, proč jsi nebrala telefon? Řekni proč?“
Jill se neodvažovala přiznat, že Teddy a Sean usnuli a ona stáhla telefon, protože byla ráda, že oba dva spí. Otec pokračoval. „Já ti to řeknu, bylo ti jedno, že máme strach. Prostě jsi zapomněla na celý svět, hlavně na tátu s mámou, že?“ To nebylo fér. Nebyla to pravda. Vždyť proto chtěla, aby nikde nepřespávali a vrátili se domů. Z pokoje vyšla Dorothy v županu: „Už ji nechej, ať se taky vyspí. Hlavně že je v pořádku. Pojď spát. Jill, to nám nesmíš dělat. Táta má pravdu. Máme o tebe strach.“ Jill měla tisíc chutí sebrat se a odejít. Nebylo ale kam a byl by to nesmyslný krok. Potřebovala se vyspat, i když nazítří byla sobota.
