V  časech nejrůznějších internetových doktorů a  jiných poskytovatelů medicínských služeb na nekonečném world wide webu se nelze divit, když k nám každý druhý pacient dorazí s vlastní diagnózou. Určitě to znáte i vy sami. Někde po těle vás štíplo nebo louplo, tak se podíváte na internet a už tušíte, že to bude žlučník, střevo, slinivka či slezina. Pokud patříte k lidem přesvědčeným, že Google dokáže nahradit studium medicíny, budu vás bohužel muset zklamat. Ono to má důvod, že se medicína studuje mnoho let, a sice ne online, ale na místech, kde je v dosahu praxe.

Abychom si rozuměli. Na internetu jsou jistě k  nalezení mnohé skvělé tipy, jak chladit kůži spálenou od slunce či hematom, ale jakmile půjde o závažnější záležitosti, raději byste se na medicínské znalosti různých vyhledávačů spoléhat neměli. Lidské tělo je zkrátka příliš komplexní na to, aby takové diagnózy na dálku mohly fungovat. Kromě obšírných internetových diagnóz od pacientů taky někdy slýcháme věty jako: „O tom jsem četl v novinách“ anebo: „Moje kamarádka taky měla tyhle problémy.“ Mají bohužel stejně málo výpovědní hodnoty jako ony diagnózy ze sítě. Tlak na prsou může být u jednoho první signál těžkého srdečního infarktu, u druhého může jít o cyklicky podmíněnou hormonální produkci.