Kniha Tajemství českých a moravských Keltů, anotace

Kniha Tajemství českých a moravských Keltů, on-line ukázka

První keltskou záhadou je už to, jak nebo odkud se Keltové vzali. Se svéráznou hypotézou přišel starořecký historik Diodóros Sicilský (90−27 př. n. l.), který je ztotožňoval s Galy, protože ty antičtí autoři z keltského světa znali nejlépe. „Bylo nám řečeno, že slavný muž měl dceru, která byla neobvyklého vzrůstu a daleko vynikala krásou nad ostatní dívky. Ale pro svou sílu těla a podivuhodnou půvabnost byla tak povýšená, že neustále odmítala každého muže, který si ji naklonil k manželství, protože věřila, že žádný jí není hoden.

Když ale keltskou zemi navštívil Herakles, dívka ho uviděla, byla udivena jeho udatností, přijala jeho objetí se vší horlivostí. Z tohoto spojení porodila Heraklovi syna, který dostal jméno Galates. Silou ducha i těla předčil všechny mladíky kmene, nastoupil na trůn svých otců, podrobil si sousedy a ve válce dosáhl skvělých úspěchů. Proslavil se svou statečností a nazval své poddané po sobě, neboli Galové. Ti pak dali jméno celé zemi, neboli Galii.“ Ale jak to bylo doopravdy? Galii můžeme přibližně ztotožnit s dnešní Francií. Galové, tedy tamní Keltové, se tam sice skoro určitě nedostali prostřednictvím Herakla, který oplodnil atleticky zdatnou dceru tamního nejmenovaného náčelníka, ale původním obyvatelstvem opravdu nebyli.