Kniha Sidonie Česká, anotace

Sidonii, dceru Jiřího z Poděbrad, proti její vůli provdali za saského vévodu, ve kterém později nalezne velkou oporu. To by mezi ně ovšem nesměly vstoupit boje o další území, které se Sidonii, na rozdíl od manžela, velmi příčí. Vzepřít se manželovi je ovšem v období středověku pro ženu téměř nemyslitelné.

Kniha Sidonie Česká, on-line ukázka

Matyáš se nedočkavě propletl mezi tanečníky, neboť chtěl být co nejdříve opět u Kateřiny, od níž ho odvedla taneční figura. Při pohledu na mladíky, kteří se, samý sladký úsměv, točili kolem krásné české princezny, ho bodl žhavý osten žárlivosti. „Kateřina patří mně!“ chtěl vykřiknout. Uvědomil si náhle, že sňatek s dcerou Jiřího z Poděbrad, v němž donedávna spatřoval hlavně pragmatické spojení politických zájmů dvou království, se náhle změnil v něco jiného. Zamiloval jsem se, přiznal si a vybavil si otcova slova: „Mocenské zájmy, to je jedna věc, a láska a vášeň druhá. Nikdy je nesměšuj!“ Tu zásadu vštěpoval již od dětství jemu i bratru Lászlovi jejich otec. A Matyáš se jí vždy hodlal držet.

Teď se mu to však nějak nedařilo a situace, kterou ovládal, jak se mylně domníval, se mu vymykala z rukou. Konečně se ocitl u Kateřiny. V okamžiku, kdy ho zahlédla, se celá rozzářila. V tmavých očích jí zaplály šťastné ohníčky a tváře jí znachověly ruměncem. Rychle sklopila oči, jako by se bála, že její pohled prozradí víc, než by si přála. Vztáhla paži a vložila svou dlaň do té Matyášovy, jak si to žádala taneční figura. Matyáš v tu chvíli zapomněl na úvahy o pragmatických politických cílech, zapomněl na to, co mu otec kladl na srdce, a i ta palčivá žárlivost byla najednou tatam. Svět jako by se zastavil ve chvíli, kdy se Kateřinina ruka dotkla jeho, hudba jako by ustala a všichni tanečníci, kteří kolem nich vířili ve veselém kole, jako kdyby se kamsi vytratili.