Kniha Ruka ruku myje, anotace
Dennis Mira zjistil, že jeho bratranec Edward má v úmyslu prodat dům, přestože slíbil, že dům zůstane v majetku rodiny. Když si o tom šel s Edvardem promluvit, dostal úder… Poslední vjem, který si pamatuje, je Edward celý zkrvavený a svázaný na židli. Jenže teď je bratranec pryč. Eva Dallasová pátrá po motivu jeho zmizení, které všechny zaskočilo.
Kniha Ruka ruku myje, on-line ukázka
Jo. Kdo další měl přístup do domu?“ „Kromě Edwarda a mě? Hospodyně – její matka pro babičku a dědu pracovala desítky let a ona sama tu taky řadu let pomáhala. Ta by nikdy…“ „Rozumím, ale budu potřebovat její jméno, abych si s ní mohla promluvit.“ „Nevadí, když uvařím čaj?“ zeptala se Mirová. „Vůbec ne, jen do toho. Pane Miro, povězte mi přesně, co se stalo. Taxík vás vysadil před domem?“ „Ano. Hned před domem.
Zapomněl jsem v něm kufřík – jsem tak roztržitý -, ale řidič na mě zavolal. Byl jsem rozrušený a plný zlosti. Vešel jsem dovnitř. V člověku to vyvolává zvláštní pocity. Na jedné straně silné, příjemné vzpomínky, ale taky vědomí, že už to není totéž a ani nemůže být. Postavil jsem kufřík a uslyšel jsem hlasy.“ „Víc než jeden?“ zeptala se Eva. „No…, myslím, že ano. Čekal jsem, že tu najdu Edwarda a toho makléře, kterého oslovil. Předpokládal jsem, že si spolu povídají. Zavolal jsem na něj.
Nechtěl jsem je polekat. Vydal jsem se dozadu, a když jsem došel k pracovně, uviděl jsem ho, jak sedí v dědečkově křesle u stolu. Měl monokl, tekla mu krev. Byl vyděšený. Viděl jsem, jak se bojí, a vykročil jsem k němu, abych mu pomohl. Někdo mě musel uhodit zezadu. Ještě nikdy se mi to nestalo, ale určitě to tak bylo.“ „Ztratil jste vědomí.“ „Jeho zranění odpovídá úderu těžkým předmětem dozadu do lebky.“ Mirová podala Dennisovi hrnek a objala ho. „A rána na spánku odpovídá úderu o podlahu při pádu.“ „Já to nezpochybňuji.“