Kniha Procitnutí, anotace
Nový svět se otevírá…
Když byla Breen Kellyová ještě dítě, otec jí vyprávěl o kouzelných místech. Teď vězí až po uši v dluzích a pracuje v zaměstnání, které z duše nenávidí. Nutně potřebuje změnu. Vyrazí na výlet do Irska, odkud pocházel otec. Nic ji však nemohlo připravit na svět, kde se ocitla. Breen se odhodlaně vydává vstříc dobrodružství i poznání vlastního osudu.
Kniha Procitnutí, on-line ukázka
Breen vykročila k Moreně – nevěděla, jak Morena, ale sama ji hodlala zasypat otázkami. „Proč jsi mi tvrdila, že pracuješ v sokolnické škole?“ „Ale to jsem ti netvrdila, nebo snad ano?“ Morena si opřela volnou ruku v bok. Z toho gesta sálal sarkazmus. „Jenom jsi to předpokládala. Nepamatovala sis mě a to mě trochu bolelo, ačkoliv Marg i moje babičky říkaly, že si na mě nevzpomeneš. Aspoň ne hned.“ Zvedla ruku a sokol vzlétl. Vydala se po cestě, ale ještě se ohlédla na Breen. „Jdeš, nebo ne?“ „Jdu.“ „Když jsi odcházela, slíbila jsi, že se vrátíš, ale já jsem tomu přestala věřit, protože ses o to nikdy nepokusila.“ „A necítím za to vinu.
Jak to, že jsem najednou špatná, když jsem široko daleko jediná, kdo nelhal? A podle mé babičky jsem odjela z Irska do Filadelfie, když mi byly teprve tři roky.“ „Opustila jsi Talamh.“ „Bože, ty taky?“ Breen rozhodila ruce a otočila se kolem své osy. „Že by bylo něco v místní vodě?“ „Mohla bych se zeptat na totéž ohledně místa, kde jsi žila, protože nechápu, jak jsi mohla zapomenout, kdo jsi a odkud pocházíš. Pořád se kvůli tomu na tebe zlobím.“ Morenin tón odpovídal Breenině podráždění. „Hrály jsme si spolu v lese kolem Margina domku i na dvorku statku, kde jsi bydlela, dokud tvůj otec neodešel a nepředal ho O’Broinům.
