Slunce se začínalo sklánět k obzoru a Gannon se plavil sám na své lodi v Atlantiku třicet mil severozápadně od ostrova Little Abaco. Jeho loď se jmenovala Donegalský tramp a jednalo se o třináct metrů dlouhou instruktorskou loď Delta s krytým sezením vzadu a úložným prostorem na dvacet tlakových lahví. Gannon nicméně ráno před vyplutím většinu lahví vyložil a místo nich si vzal sedm rybářských prutů s držadly na připevnění k zábradlí. Teď stál na otevřeném lodním můstku zády ke kormidlu, a zatímco loď pomalu plula kupředu, sledoval nazelenalé monofilové vlasce mizející ve zčeřených vlnách za lodí jako vodicí drátky ponořené loutky.

Na jejich koncích byly připevněné nástrahy v podobě olihní, makrel a dalších drobných rybek, a Gannon je táhl stálou rychlostí devíti uzlů, aby vypadaly jako plovoucí hejno lákavé kořisti. Tak aspoň zněl jeho lovecký plán. Gannon si založil mohutná předloktí na prsou. Pod podrážkami sportovních bot mu rovnoměrně hučely dva lodní motory. Vyplul hned časně ráno, ale zatím se mu o pruty nic ani neotřelo. Z držáku na pití u levého lokte vytáhl sáček se slunečnicovými semínky a několik si jich nasypal do pusy. Když se zpola otočil, aby vyplivl slupky do odpadkového koše vedle kapitánského sedadla, všiml si, že klesající slunce co nevidět zakryje hradba tmavých mraků. Gannon se podíval na hloubkoměr.