Kniha Otoč se tváří ke slunci, anotace
Když Alice potřebuje udělat tlustou čáru za minulostí, přesídlení na venkovský statek se zdá být skvělý nápad. Dům je však zatížen věcným břemenem – útulkem pro opuštěná zvířata, což přináší řadu nečekaných potíží. Navíc se kromě citů k místnímu veterináři musí vypořádat i s výpady mstivého souseda, který je pro splnění svých plánů schopen zajít nebezpečně daleko.
Kniha Otoč se tváří ke slunci, on-line ukázka
„Lily, tak dělej! Přijedeme pozdě, Alice už na nás určitě čeká! Slíbilas, že dorazíme kolem páté, ne?“ Betty netrpělivě podupávala u černého golfu. „Tak jí zavolej, že máme zpoždění. Já se nezblázním! Když někam jedu na celý víkend, nevezmu si s sebou jedny džíny a jedno tričko jako ty,“ klidně odpověděla Lily a vrátila se do bytu ještě pro další tašku. Než mladší sestra zasedla za volant, Betty napsala Alici krátkou esemesku. Konečně Lily přibouchla víko zavazadlového prostoru, nervózně trhla klíčkem v zapalování, a aniž by se obtěžovala dát blinkr, vystřelila do vozovky. Za sebou uslyšela pronikavé troubení. Mrkla do zpětného zrcátka a s oslňujícím úsměvem zamávala řidiči, který zuřil, že mu nedala přednost. Betty zavrtěla hlavou. „Ty jsi veřejné nebezpečí.
Nemůžeš se podívat do zrcátka, když vyjíždíš?“ „Dáma má přece přednost!“ uchichtla se Lily. „I na silnici? To teda slyším poprvé. Až ti seberou řidičák, nediv se!“ Lily se rozjařeně zasmála a dupla na plyn. Auto vyrazilo kupředu. Vzápětí prudce zabrzdila – nezbylo než se poslušně zařadit do kolony pomalu popojíždějících aut. Celá Vídeň se asi snažila odjet na víkend a užít si poslední dny babího léta. Betty začala klímat a po chvíli jí klesla hlava. Práce zdravotní sestry byla náročná, a po dvanáctihodinové směně se potřebovala vyspat. Brzy tvrdě usnula a vyrušil ji až sestřin výkřik. „Kruci! To snad ne!“ „Co se děje? Kde to jsme?“ Betty se rozespale rozhlížela a snažila se zorientovat.
