O čem kniha Obři, trpaslíci, vodníci a skryté poklady je?
Kniha Obři, trpaslíci, vodníci a skryté poklady je dvou set dvaceti dvou stránková publikace doslova nabitá příběhy z Čech a Moravy, doplněná navíc sedmi celostránkovými kresbami. O původu těchto kreseb se mi nepodařilo nic zjistit, předpokládám tedy, že jejich autorem je sám David Růžička. Každá z padesáti jedna pověstí je vždy hned za svým názvem přesně lokalizována.
A tak se čtenáři podívají do prostoru Slavkovského lesa, obecně středních Čech, Křtinska, Tachovska, Českokrumlovska, Českého lesa, Stříbrska, Tepelska, Chomutovska, severních Čech, Českolipska, okolí Doks, Bezdězu, Vyškovska, Kokořínska, Třemšínska, Žluticka, Sokolovska, Českého Krumlova, obecně severního Plzeňska či západních Čech, Karlovarska, Sušicka, Moravského krasu, atd.
Některá ze zmíněných míst jsou zastoupena i více příběhy, třeba Tachovsko, Šumava či Stříbrsko se zdají být bohatým zdrojem autorovy inspirace. Řada z příběhů je již téměř notoricky známa, jako třeba pověst o Golemovi či Princezně se zlatou hvězdou na čele (ano, nemýlíte se, jde skutečně o podklad pro známou českou filmovou pohádku).
Nechybí ani místo, jež přivedlo Karla Čapka na příběh věčného života Věc Makropulos. David Růžička však čtenářům přináší i příběhy méně známé, možná i zcela nové a ještě knižně nepublikované. Nenechme se navíc mýlit názvem – ne všechny příběhy představují pohádkové bytosti zmíněné v názvu. Ať už jde o pověst o Princezně se zlatou hvězdou na čele, nebo třeba o příběh Dalibora z Myšlína a jeho dvojčete, případně třeba pověsti o krysaři a jeho kouzelné píšťale, čtenáři se setkají i s čistě lidskými osudy, k jejichž vývoji žádní trpaslíci, obři ani vodníci nemuseli přispívat. V jiných příbězích však pohádkovou atmosféru podtrhují draci, čarodějnice a čerti, podobně jako duchové či jiná čarodějná havěť.
