Kniha Nezvěstná, anotace
Jina je převelena k elitní jednotce jako operátorka dronů. Po náročném výcviku odjíždí na nebezpečnou misi. Tam je po bombovém útoku prohlášena za mrtvou. Ačkoli byla veliteli Levimu její účast od počátku trnem v oku, nikdy nenechal žádného člena týmu na holičkách. I kdyby měl přiznat, že ho k tomu nutí víc než jen vojenská čest.
Kniha Nezvěstná, on-line ukázka
Jina věděla, že kdyby ji proškolil méně důkladně, mohl by snáz tvrdit, že na dané úkoly nestačí. Přestože jí neustále dával najevo, že o ni v týmu nestojí, nemohla ho obvinit, že se jí dostatečně nevěnuje, aby se jí zbavil. Naopak, musela uznat, že se projevuje jako pevný charakter a dobrý velitel, který ji neustále povzbuzuje, aby vydržela, běžela rychleji, snažila se vydržet nebo chytila druhý dech. Pokud z programu opravdu nakonec vyletí, jak to podal, nebude to rozhodně jeho vina. Zatímco pracovala na novém úkolu, šel si s Boomem o něčem stranou promluvit. Nejspíš se rozhodovali, jestli se budou nebo nebudou obtěžovat s jejím hledáním, pokud v lese zabloudí. Pak zkontroloval výsledek její práce s kompasem a přikývl. „Fajn. Uděláme to takhle.
Budeš mít časový limit,“ pokračoval po chvilce a mrkl na hodinky. „Musíš mě najít dost rychle na to, abychom se z lesa dostali do setmění. Když budeš moc pomalá, budeme to cvičení opakovat, dokud se to nepovede.“ „Dneska večer?“ vyděsila se, protože odpoledne rychle ubíhalo, a představa, že bude po lese pobíhat v noci se jí vůbec nelíbila. To byl nejlepší způsob, jak si něco zlomit anebo šlápnout na hada, kterých tu byla spousta. Navíc by nikdy nahlas nepřiznala, že má taky strach ze tmy. Dnes už dokázala spát bez rozsvícené lampičky, za což se jí doma vždycky posmívali, a navíc u sebe měla baterku, ale i tak. Levimu už docházela trpělivost. „Ne, dneska ne.“ Pak se zamyslel. „Noční cvičení by ale taky možná neškodilo. To necháme na jindy.“
