Kniha Nezavírej oči, anotace
Casey propustili z vězení, kde si odpykávala patnáctiletý trest za vraždu svého snoubence, třebaže tvrdila, že zločin nespáchala. Nyní hodlá své jméno očistit, proto požádá Laurie Moranovou a její tým, aby vypátrala skutečného vraha. Jenže někdo chce za každou cenu zabránit novému vyšetřování, jinak …
Kniha Nezavírej oči, on-line ukázka
Prosím, nechť obžalovaná povstane. Casey se zvedla ze židle a podlomila se jí kolena. Stála vzpřímeně s rameny staženými dozadu a pohledem upřeným před sebe, ale nohy se jí klepaly. Obžalovaná. Už tři týdny o ní nikdo v soudní síni nepromluvil jinak než jako o „obžalované“. Ne o Casey. Kdepak křestní jméno Katherine. Katherine Carterová. A už určitě ne paní Raleighová, jak by se jmenovala, kdyby všechno dopadlo jinak. V této místnosti s ní jednali jako s právnickým termínem, ne jako s člověkem, s ženou, která Huntera milovala víc, než kdy pokládala za možné. Když na ni soudce shlédl z vyvýšené stolice, Casey se náhle cítila menší než svých sto sedmdesát centimetrů.
Připadala si jako vyděšené dítě, které ve zlém snu hledí na všemocného černokněžníka. Při následujících soudcových slovech ji zamrazilo po celém těle. Paní předsedkyně, dohodla se porota na verdiktu jednomyslně? „Ano, Vaše Ctihodnosti,“ odpověděl ženský hlas. Konečně nastal velký okamžik. Před třemi týdny bylo zvoleno dvanáct bezúhonných občanů okresu Litchfield, kteří rozhodnou, jestli Casey odejde od soudu jako svobodný člověk, nebo stráví zbytek života ve vězení. Ať tak či onak, na budoucnost, kterou si vysnila, může teď zapomenout. Za Huntera se nikdy neprovdá. Hunter je mrtvý. Když Casey v noci zavřela oči, pořád viděla jeho krev. Obhájkyně Janice Marwoodová ji upozornila, aby se nesnažila číst ve tvářích porotců, ale Casey neodolala.
