Kniha Minecraft – Ztracený deník, anotace
Max s Alison objeví v opuštěné chatě starý poničený deník. Jeho autor je nabádá, aby vstoupili přes bránu do světa plného nebezpečí, zvaného Nether. Svědomitá Alison chce z riskantní výpravy vycouvat, avšak náhoda je přenese do děsivé říše, která podrobí jejich přátelství těžké zkoušce.
Kniha Minecraft – Ztracený deník, on-line ukázka
Když se Alison probrala z ochromujícího strachu, dolehla na ni naprostá dezorientace. Nějaká podivná malá součást její mysli jako by všemu netečně přihlížela a přišlo jí zajímavé, že ji hned vzápětí neovládla panika. Jenomže svět napřed zfialověl, pak vybuchl a oni skončili na kolenou na místě velmi odlišném od paseky za Čarodějníkovou chatou. Nejasně si uvědomovala třesknutí za zády, ale okolní zvuky a pohled, který se jí nyní nabízel, jí připadaly natolik cizí, že dokázala jenom zírat. Klečeli uprostřed malého plácku porostlého houbami, které Alison připadaly na omak teplé. O kousek dál se táhly hotové pláně ruditu a podloží, provrtané nevelkými jeskyňkami, a všude kolem nich se terén zvedal kamsi vysoko, jako by dopadli do nějaké obrovské prohlubně, z níž nebylo cesty ven.
Přímo před nimi se tyčil mohutný útes, z něhož padal lávový vodopád (nemělo by se říkat spíš lávopád? Popíchl ji ten malý zvědavý kousek její mysli), jenž se snášel do lávového jezera rozlévajícího se od samé paty útesu. Navzdory tomu, že lávopád působil dojmem strašlivé síly, byl na něj krásný pohled. Z různých bloků roztroušených kolem jezera co chvíli vyšlehovaly plameny, mocně zahučely a odumřely. Panovalo tam nepříjemné horko, ale mohli aspoň dýchat. Alison se pořádně nadechla a zdvihla se na roztřesené nohy. Zamrkala a zastínila si oči před narudlou září lávy. Stáli na místě tvořeném drsnými, mohutnými bloky ruditu. Jak se jim to jen říká?
