Kniha Mám tě v hrsti – pb, anotace
Během schůze, která má rozhodnout o budoucnosti letecké společnosti, vtrhne do místnosti viceprezident podniku Rogan, opásaný výbušninami. Vyšetřování masakru se ujme Eva Dallasová, která zjistí, že Rogan byl k činu donucen vyděrači, jež drželi jeho rodinu jako rukojmí. Na povrch ale postupně vyplouvají mnohem horší věci a Eva má co dělat, aby se sama neocitla v hledáčku nelítostných vrahů.
Kniha Mám tě v hrsti – pb, on-line ukázka
Nezabiješ. Paul Rogan se nepovažoval za nábožensky založeného, ale když vstupoval do vestibulu, přikázání mu znělo v hlavě pořád dokola – ty čtyři slabiky duněly v lebce do rytmu kroků na naleštěné mramorové podlaze. Stejně jako každý pracovní den posledních jedenáct let – pokud by odečetl dovolené a nemoci – projel osobní kartu čtečkou. Stu u stanoviště ostrahy na něj kývl. „Další pondělí, co, pane Rogane?“ „Pondělí,“ zahučel Rogan a otočil se, jako každé pondělní ráno, k řadě výtahů. Stu se zamračil. Vypadalo to, že pan Rogan přichází do práce s pořádnou kocovinou. Rogan vešel do výtahu s hrstkou dalších manažerů, několika zaměstnanci administrativy a dvěma sekretářkami.
Na sobě měl tmavý oblek s úzkými proužky, nažehlenou bílou košili a modro-červenou kravatu se vzorem do V zavázanou na jednoduchý uzel. Navzdory kašmírovému svrchníku cítil, jak mu do kostí atletické postavy proniká chlad. V duchu slyšel naléhavý hlas. Cecily. Melody. Hlas mu připomínal jejich jména znovu a znovu, aniž by zároveň ustával druhý, čtyřslabičný rytmus. Nezabiješ. Nezabiješ. A přesto. Vystoupil na dvaatřicátém podlaží, v ústředí společnosti Quantum Air. Na stěně za oválnou recepcí se skvělo stříbrné logo. Už tu pípaly a bzučely videofony a počítače. Přepychová a pohodlná čekárna byla v tuto hodinu ještě prázdná. Za jednou stěnou z tmavého skla bylo vidět New York – panorama města s oblohou.
