Kniha Kateřina z Poděbrad – Zkouška lásky, anotace

Mladičká Kateřina z Poděbrad je provdána za uherského krále Matyáše Korvína. Její dvojče, saská vévodkyně Sidonie, jí závidí postavení královny, dokonce ji v hádce zraní. Když jede do Uher sestřino zranění vysvětlit, tváří v tvář krásnému Matyášovi ztratí odvahu i chuť přiznat, kdo je. Zastoupí sestru po jeho boku… i v jeho loži.

Kniha Kateřina z Poděbrad, on-line ukázka

Nad Budínským hradem se kupily mraky, kdesi v dálce už zahřmělo. V korunách stromů zasvištěl vítr. Přiletěl od západu, od Alp. Lidé v podhradí honem sháněli domů dobytek a drůbež, rybáři u řeky přivazovali loďky a vytahovali vrše, protože bouře, co se narodí v Alpách, zvedne hladinu potoků a řek napájejících Dunaj a velká široká řeka se potom přižene vzteklá a kalná až do Budína. Na hradě se však život nezastavil. Chystala se královská svatba, a svatební přípravy musely pokračovat, vždyť obřad bude už zítra. A třeba se bouře přežene, nebo se promění v májový deštík, který přinese štěstí ženichovi a nevěstě.

Dvanáctiletá Kateřina z Poděbrad stála uprostřed komnaty v horním patře hradu, obklopena třemi uherskými komornými, na něž dohlížela královna Johana s Martou. Snažila se usmívat, ale v srdci měla stín a jizva na noze ji pálila víc než pekelný plamen. Sestra Zdenka přihlížela z velkého křesla obloženého kožešinami. Přestože v krbu plápolal oheň, v místnosti bylo dost chladno. Kateřina se zachvěla. „Neboj se tolik,“ usmála se na ni Zdenka, protože si sestřino zachvění špatně vyložila. „Zítra tě ještě manželské povinnosti nečekají, stačí být krásná nevěsta. Já to vím, mě taky nic nečekalo.“ Znělo to skoro zklamaně. „Že mám pravdu, maminko?“ obrátila se na královnu Johanu. „Samozřejmě. Ničeho se neboj, Kačenko.“ Když já se bojím, pomyslela si Kateřina.