Kniha Hledá se Flíček, anotace

Proč Flíček všechny Barborčiny kamarády tak nadšeně vítá a má je tolik rád? Bára žárlí a s kamarády se málem rozkmotří. Jednoho dne si Flíček usmyslí, že se za svou paničkou a jejími kamarády vydá do školy autobusem. Jenže Barborku nenašel a domů také netrefí…

Kniha Hledá se Flíček, on-line ukázka

V malé hezké vilce na kraji města plakala Baruška. A plakala a plakala. Jestlipak ještě někdy uvidí Flíčka? Slzy se jí teď z očí koulely jako hrášky. Maminka seděla u ní, hladila ji po vlasech a  mlčela. Snažila se sice dcerku uklidnit, ale všechno bylo marné. A navíc sama přemáhala pláč. „Baruško, už je pozdě. Měla by ses pokusit usnout. A hlavně neplač. Uvidíš, že se Flíček vrátí. Psi jsou chytří, cestu si najdou. Zítra ráno bude běhat u plotu. Tak na to mysli a usneš, ano?“ Baruška se nadechla, že něco řekne, ale maminka by poznala, že pořád pláče.

„Hmmm,“ udělala jenom a škytla. Maminka jí dala pusu na čelo a potichu zavřela dveře. Zakaboněný tatínek seděl v  kuchyni, a  když maminka vešla, tázavě se na ni podíval. Jen pokrčila rameny a plačtivě popotáhla. „Mně je jich obou tak líto, Barušky i Flíčka. Chudák pes, co s ním asi je?“ „Uvidíš, že ráno bude běhat za plotem,“ snažil se ji uklidnit tatínek. „Psi jsou chytří, cestu domů najdou.“ Maminka na něj vytřeštila oči. „Přesně tohle jsem říkala před chvilkou Barušce. A strašně jsem si vyčítala, že jí lžu. Ty mi říkáš pravdu?“ „Třeba když tomu budeme hodně věřit…,“ zadoufal tatínek. „… tak se stane zázrak?“ Maminka vzdychla. „Ani nevíš, jakou mám na sebe zlost, že jsem tu prasklou plaňku neviděl.A to jsem plot kvůli psovi kontrolovalskoro obden.Jak je vidět, to mrně je v tomhle směru chytřejší než já