Anotace knihy Evropa je rodu ženského
Ženy, přestože měly omezená práva a byly odkázané na muže, v dějinách Evropy zanechaly výraznou stopu. Ať přímo, či nepřímo měnily historii tohoto kontinentu. Doubravka Přemyslovna, Eleonora Akvitánská, Isabela Kastilská, Kateřina Veliká, královna Viktorie a další panovnice, manželky, sestry nebo milenky králů zformovaly i náš dnešní život.
On-line ukázka z knihy Evropa je rodu ženského
V současné době nikdo nezpochybňuje důležitou pozici ženy ve společnosti a neomezuje její roli pouze na mateřství a vedení domácnosti. Historie nám však ukazuje, že ne vždy tomu bylo stejně. Původní obyvatelstvo Evropy bylo pravděpodobně společenstvím matriarchálním, ve kterém bylo postavení žen velmi vysoké, dokonce až dominantní. Tato společenství s největ- ší pravděpodobností nevedla války a uctívala ženská božstva, což dokládají četné figurky ženských postav tělnatých tvarů, evidentně související s kultem plodnosti. Situace se změnila kolem roku 4500 př. n. l., kdy se na evropské území dostaly první skupiny Indoevropanů, přinášející s sebou svoji víru a kulturu, které pak postupně začaly vytlačovat původní náboženství a zvyky. Společně s rostoucím významem alochtonních mužských božstev rostl také význam mužů, kdežto společenské postavení žen se stále zhoršovalo. Jiná hypotéza říká, že nikoli invaze Indoevropanů na evropská území měla vliv na pozdější společenskou diskriminaci žen, ale že to byl důsledek rozvoje zemědělství a chovu dobytka ve velkém měřítku.
