Kniha Drahomíra, anotace
Drahomíra se po smrti svého muže knížete Vratislava dostane do ostrého sporu s tchyní Ludmilou. Osamocená kněžna nese velmi nelibě Ludmilin vliv na jejího syna Václava. Prudkou zášť, která ji sžírá, dokáže zmírnit jen láska k dávnému příteli. Ovšem ani něžné city nezastaví plánovanou vraždu, která změní jak Drahomíru samotnou, tak i politiku v Čechách.
Kniha Drahomíra, on-line ukázka
Dva dny poté, co Draga odhodila břímě Darenovy i své touhy – nebo v to alespoň doufala – se věci úplně změnily. Princezna si chtěla ráno vyjet jako obyčejně, doprovázená jenom Tunnou a Gommonem, neboť se snažila držet Darena od těla. Jenomže nějaké povinnosti pořád měl a toho rána jako by se po něm slehla zem. Draga cítila, jak v ní narůstá podráždění, které se však brzy proměnilo v obavy. Odpoledne musela strávit s knězem Hanušem, a to jí také nepomohlo, nebyla schopná aspoň předstírat zájem. Pak konečně zachytila slova: „… beránek boží byl nevinný, a ukřižovali jej, aby nás tím vykoupil z pekelné moci.
Kolik radosti je v jeho oběti…“ „Ne, nechci se stát obětí!“ vykřikla Draga. Kněz strnul: „O čem to mluvíš, panno?“ „Já… já nevím, otče,“ zakoktala Draga. „A odpusť, teď musím pryč.“ Hanuš se nadechl: „Ale –“ „Vím, že se moc snažíš a já ti žádnou radost nedělám, ale se mnou si nelámej hlavu. Já se nebeské blaženosti zřejmě nikdy nedočkám, protože si ji nezasloužím!“ Draga vyběhla z místnosti, v očích ji pálily slzy. Zamířila přímo za Tunnou a Gommonem. Přelétla je pohledem a zamračeně vykřikla: „Kde celý den vězí Daren?“ Bylo jí úplně jedno, jak její dotaz zní. „Daren je pryč,“ odpověděl Tunna stručně. „Jak to myslíš, že je pryč?“ Princezně se sevřel žaludek, srdce jí udělalo divoký kotrmelec. „Tvůj otec ho vyvázal ze služby.“ Draga chvíli stála jako přimrazená, potom se mlčky otočila a vkročila do síně.
