Kniha Dotknout se nebes, anotace
Dosavadní extrémy, jimiž se pyšní světoznámý dobrodruh, nejsou nic proti výzvě, před kterou stojí právě teď: výstup na čtyři osmitisícovky v Himalájích v řadě za sebou – bez kyslíku, horolezeckého náčiní, jen se třemi spolehlivými parťáky. Je to jen jeho silná vůle, která ho žene v nejkritičtějších okamžicích k cíli a záchraně vlastního života.
Kniha Dotknout se nebes, on-line ukázka
Křídla… Tento velkolepý dar jsem dostal, když jsem byl malý. Měl jsem s otcem takovou dohodu: mohl jsem chodit, kam jsem chtěl, ale v šest hodin večer jsem musel být doma, ani o minutu později. Do té chvíle žádná omezení, žádné zákazy. Mohl jsem dojít na kraj světa. Křídla mě nesla daleko, hodně daleko… Dnes je mi čtyřicet devět let. Desetkrát jsem málem umřel, ale dosud jsem tady. Život si pro mě připravil jednu zkoušku horší než všechny ostatní. Strávil jsem ji. Dostal jsem se z toho. Protože člověk, o tom jsem přesvědčen, je průzkumník. Zkoumá sebe, druhé, svět. I překážka je příležitost. Umožňuje zlepšit se, vyrůst. V nesnázích, když už mi zbývaly jen moje vlastní reflexe, vždycky jsem nechal mluvit to, co bylo ve mně nejhlouběji. V amazonské džungli jsem z hladu zabíjel a jedl aligátory. Neměl jsem pušku, neměl jsem vysílačku, neměl jsem plynový vařič. Měl jsem zem, řeku a hvězdy.
Tak jsem prošel 40 000 km podél rovníku. Skončil jsem na místě, odkud jsem vyšel, bohatší o jedinečnou zkušenost. Setkání s malinkým škorpionem na cestě, nejmenší kapičku spadlou ze stromového patra tropického pralesa, nejtišší zavrčení šelmy, všechno jsem začlenil do svého života. Poslední roky jsem lezl v Himálaji, plul podél břehů Somálska, cítil vůni větru pouště i přítomnost tálibánců, viděl jsem umírat přátele vysoko v horách. Zažil jsem výšiny i pády. Nádherné výšiny a strašlivé pády. Ale držel jsem směr. Abych dál vnímal ty nenahraditelné pocity. Abych zkoumal nejnepřístupnější kouty planety. A také abych předal těm nejmladším lásku ke svobodě. Té svobodě, která otvírá životu nekonečný prostor
