Ten příběh se předával z generace na generaci v písních i próze, až z něj časem vznikly báje a pověsti. Někteří jim věřili, protože jim přinášely útěchu. A někteří věděli, že ten příběh je pravdivý. Že v jiném čase a v říši staré jako samo moře tři bohyně vytvořily hvězdy jako dar pro novou královnu. Hvězdu ohně, Hvězdu vody a Hvězdu ledu, jež měly ozařovat všechny světy a do nichž vložily přání silného srdce, silné mysli a silného ducha. Tyto měsíční bohyně byly strážkyně světů: hlídaly bohy, polobohy, smrtelníky i nesmrtelné. Ač byly samy bytosti světla, věděly, co je válka a smrt, krev a boj. A kolem nich se pohybovala bohyně temnoty, jejíž srdce stravovala touha po moci a neukojitelná chamtivost.

Nerezza, matka lží, hvězdy proklela, ač po nich sama prahla. V noci jejich vzniku za nimi vyslala svoje kouzlo, zatímco stoupaly na oblohu, a očarovala je. Podle její klatby se měly jednoho dne zřítit z jasné blízkosti měsíce. Až by je získala, všechny tři, až by vládla jejich mocí, měsíc i samo světlo by zanikly a ona by panovala temnotě. Proto tři měsíční bohyně – jasnovidka Celene, laskavá Luna a válečnice Arianrhod – použily kouzla na jejich ochranu. Ochrana však vyžadovala obětování a odvahu spolu s obří dávkou naděje. Hvězdy se skutečně zřítí, tomu zabránit nemohly, ale spadnou potají a zůstanou ukryté do časů jiné říše, dokud se ti, kdo po nich pátrají, nesjednotí, aby je ochránili. Půjde o šest strážců, odhodlaných riskovat vše, aby udrželi hvězdy mimo dosah zlé Nerezzy.