Kniha Čarodějka na pražském hradě, anotace
Patnáctiletá Myška vůbec nestárne, je nesmrtelná. V klášteře Teplá z ní vychovávají léčitelku a skrývají ji před lidmi, aby nebyla nařčena z čarodějnictví. Jednou zachrání vážně zraněného kralevice Přemysla Otakara II. a na jeho přání s ním odjede do Prahy. Jenže kromě Myšky se dostalo do města i zlo a jí nezbude než zlo vrátit tam, kam patří – do jámy pekelné.
Kniha Čarodějka na pražském hradě, on-line ukázka
U nohou jí ležel příští český král a umíral. Před očima jí tančily tiché hvězdičky a měnily svět ve změť světel a stínů. Chvíli trvalo, než uvykla na šero panující v místnosti. Spatřila nezřetelné obrysy mužů tísnících se kolem stěn klášterního špitálu. Vypadali jako díry vyhloubené v záři odpoledního slunce, která proudila dovnitř okny za jejich zády. Oslnivé paprsky přiměly dívku zavřít oči.
Nepříjemně si uvědomovala, jak blízko ní všichni jsou. V nastalé tlačenici se tiskla k ozbrojenci, stojícímu před ní. Rytíři byli zadýchaní z rychlé jízdy a kdykoliv se pohnuli, jejich sekery a meče připevněné k opaskům zařin- čely. Přihnala se do kláštera od řeky a také stěží popadala dech. Potřebuje se vydýchat, musí se pohnout. Natáhla se vzhůru, prohnula se v zádech a odstrčila vojáka na každé straně, aby získala potřebný prostor, a rychle se nadechla. Zvedl se jí žaludek. Ve vzduchu se vznášel hutný odér kůže, potu a moči, a mísil se se sladkou vůní borového lesa, která uvízla mužům ve vlasech a oblečení.
Rytíř, stojící před ní, zaslechl, jak dáví, a poodstoupil. Odstrčil své druhy, kteří stáli poblíž, aby měla víc místa. Předklonila se a rukama se opřela o kolena. Čekala, že se pozvrací. Místo toho se dočkala závanu čerstvého vzduchu, jenž se prodral mezerou mezi vojáky. Pomalu jej nasávala nosem a zatínala zuby, aby překonala nevolnost. A uviděla ho. Zdál se tak malý, jak tam ležel v obdélníku světla. Spíš kluk než král.
