Kniha 22 vteřin, anotace
Na horké mexické hranici se schyluje k velkému kšeftu s drogami a zbraněmi, který musí seržantka Lindsay Boxerová překazit. Starosti jí dělá i nový případ, jenž se až příliš dotýká jejích nejbližších. Na tělech obětí se objevuje stále stejný nápis: Promluvíš, zemřeš. Lindsay je do případu zapletená víc, než by si přála, a musí konat dřív, než přijde o odznak či hůř – o život.
Kniha 22 vteřin, on-line ukázka
Do tmy mi zazvonil mobil. Sáhla jsem po něm, chvilku šátrala a nakonec jsem ho sevřela v ruce. Displej ukazoval 6.05. Volal mi Clapper. Než jsem stačila říct „Boxerová“, ozvalo se nelibozvučné píp-píp-píp Joeova telefonu. Oba jsme se posadili a spustili nohy na zem. V uchu mi zněl Clapperův hlas. „Dobré ráno, Boxerová. Budíček. V autě ve Washington Street se našla mrtvola jeho majitele. Jmenuje se Carl Barrows. Svářeč, třiadvacet let. Žádný záznam. U těla se nenašel žádný vzkaz. Vypadá to podobně jako u Donahuea, protože se na sedadle vedle něho našla ampulka fentanylu. Rty měl sešité stejně jako Abend. A slova Promluvíš, zemřeš má napsaná fixem na čele.“ Zalapala jsem po dechu. „Barrowse znám.
V úterý ho sebrali při razii, když hledali zbraně. Byla jsem u jeho předběžného řízení. Kauce byla padesát tisíc. To znamená, že ji složil.“ „Bylo by mu líp ve vězení.“ „Kde je místo činu?“ zeptala jsem se. „Zajedu tam.“ „Ujalo se toho Severní oddělení. Dávám dohromady pracovní skupinu,“ řekl Clapper. „Bradyho jsem už uvědomil. Potřebuju, abys zavolala Conklinovi, Alvarezové, McNeilovi a Chiovi. V sedm v mé kanceláři.“ „Rozumím.“ Ale Clapper ještě nedomluvil. Řekl: „Požádal jsem FBI, aby vyslali tým.“ Přemýšlela jsem, proč do toho zapojil FBI, když Clapper řekl „Uvidíme se v sedm“ a zavěsil.
