O čem kniha #Murdertrending je?

Příběh je psán v er-formě, což je jedině dobře, protože většina příběhu sice vypráví o Dee, jejích pocitech, a o tom, co právě dělá, ale občas se tam objeví vsuvka od Pošťáka, tvůrce #mudertrending. Všechno je ale popsáno tak skvěle, že jsem si skoro ani neuvědomovala, že příběh vypráví nějaký vypravěč, prostě jsem to prožívala.

Kniha je sama o sobě napsaná opravdu skvěle. Autorka píše opravdu čtivě a tak není problém se do příběhu ponořit hned na straně jedna. I tak jsou ale velkým plusem občasné vsuvky v podobě diskuzí o tom, co se děje na ostrově od lidí venku. Je to takové milé odlehčení, které by kniha asi vysloveně nepotřebovala, ale rozhodně není na škodu. Spíš naopak. Dodává příběhu ještě více reálnosti.

A přesně takový mi příběh přijde, reálný. Nejen proto, že je tak dobře napsaný, ale také mi přijde, že by se to vzhledem k posedlosti sociálními médii klidně mohlo v budoucnu sát. Sice asi ne úplně v tom rozsahu, jako v knize, ale bohužel by mě to nepřekvapilo. A právě tohle vědomí dělá příběh tak trochu děsivý.

Reálnost je ale jen jedna věc, příběh toho může nabídnout mnohem víc. Je opravdu napínavý a nepředvídatelný. Abych byla přesná, tak jsem v jistém bodu uhodla, kdo za tím vším stojí, ale autorka kladla tolik falešných stop, že jsem o tom neskutečně pochybovala a podezřívala snad každého. Takže svým způsobem nepředvídatelný opravdu je, jen ne v klasickém pojetí slova.

Hodně lidí #murdertrending přirovnává k Hunger Games. A nějaká podobnost tu skutečně je. Ale podle mě je tak 20%, možná 30%. A to je podle mě unesitelná míra, protože v dnešní době málokdo vymyslí příběh, který se ničemu nepodobá. A ačkoli tento na první pohled může působit jako Hunger Games, tak ve skutečnosti je jiný a dle mého názoru i docela originální.