Autorka nepíše složitě, čtení je to jednoduché a odpočinkové. Téma je ale náročné a drsné. Ano, dá se říct, že je kniha místy trochu přehnaná a člověk může uvažovat, zda rozhodnutí hrdinů, hlavně na začátku knihy, nejsou trochu, no, nebezpečná. Na druhou stranu ale jsou lidé, kteří vyhledávají nebezpečné oblasti, takže to neberu jako nějaké velké mínus. Hlavní je pro mě také to, že je to kniha a tam nemusí být mermomocí vše logické od samotného začátku. V další části příběhu se otevírá také otázka toho, co je člověk schopný udělat pro přežití.

Vzhledem k výčtu autorčiným předchozích knih je jasné, že ji zajímá téma Afriky a kmenů, které zde žijí. Díky tomu se setkáváme například i s tím, jak jsou zde vnímány ženy a jaký kulturní šok to pro nás, „civilizované“ evropany, představuje.

Ráda bych zmínila obálku. Už se nám občas v českých luzích objevují i obálky hezké. Ten nezvyk to býval spíše před pár lety, pravidlo to ale stále není. Mně osobně se obálka líbí velice. Je pořádně děsivá. V kombinaci se skvěle zvoleným názvem jde o knihu, po které bych v knihkupectví rozhodně sáhla, aniž bych o ní cokoliv věděla. Jednoduše by mě zaujala, přečetla bych anotaci a knížka by byla v košíku. :-D

Příběh nás neustále ponouká k dalšímu čtení. Osobně nejsem člověk, co by četl nějak často dlouho do noci. Nebaví mě číst, když usínám. Tady jsem ale nemohla knihu odložit a včera ji i přes únavu četla do půlnoci, protože jsem chtěla vědět, jak se hlavní hrdinka vůbec dostala před ambasádu a jak to celé skončí. Moc se mi líbil i epilog, který dává knize ještě trošku další rozměr. Tím, že autorka píše opravdu velice čtivě, stává se tím z příběhu taková ta neodložitelná kniha plná „Co to sakra?!“ momentů.