Německá autorka Laura Walden žije střídavě v Německu a na Novém Zélandu. Ten jí učaroval natolik, že se stal dějištěm celé řady jejích románů. Nejinak je tomu i u nové knížky, která vyšla nedávno v nakladatelství Alpress pod názvem Nefritové slzy. A jak se mi líbil příběh o dávných tajemstvích, rodinných poutech a lásce?

Hned v úvodu knížky nahlédneme do minulosti, kde je nastíněna tragická událost, která se udála zhruba před sedmdesáti lety. Svou úlohu zde sehrál i amulet lásky vyrobený ze zeleného nefritu. Takový amulet má velkou vnitřní sílu, jak věří staří Maorové.

Poté se přeneseme do současnosti, kdy se Mila Parkerová se svým bratrem Timem vrací na svátky domů ke své babičce. Mila je nadějnou návrhářkou šperků a právě nefrit je stěžejním materiálem, se kterým pracuje. Jeho naleziště je přímo za jejím rodným domem. Návštěva doma je spojená s odkrytím malého rodinného tajemství, o kterém se babička nedávno dozvěděla. Na tuto událost, ale navazuje celá série náhod a odkrytých skutečností…

Čtení této knížky je velmi napínavou záležitostí. Láska se zde snoubí s tajemstvím, o zvraty není nouze. Trochu jsem bojovala s postavou Mily, která mi svým chováním nebyla vždy sympatická. Je to však právě ona, kdo je hnacím motorem v touze odkrýt tajemstvím opředenou minulost své rodiny. A že je co objevovat, se postupně ukazuje v celé šíři.