Kniha Skrýš, anotace
Lékařka Eva Hanssenová doufá, že stíny minulosti nechá konečně za sebou. Ale už první den služby ve věznici se nevědomky zaplete do zločinu. Žena jednoho zatčeného ji žádá o pomoc, Eva ji odmítne – a další den žena zmizí. Co chtěla říct? Z čeho měla strach? Eva se rozhodne vypátrat pravdu na vlastní pěst. Netuší, že se o ni zajímá nebezpečný vrah. A je jí nablízku…
Kniha Skrýš, on-line ukázka
Nicole Arendtová bleskově ucukla ruku od bedny na nářadí. Ucítila pekelnou bolest v ukazováčku. Proč si jen vzala do hlavy, že si opraví ucpaný odpad v kuchyni sama? V přítmí sklepa si ve skříňce na nářadí podle všeho sáhla na nůž na koberce. Zatraceně! Honem prst strčila do úst a druhou rukou chvatně šátrala po něčem, co by krvácení zastavilo. Lepicí pásce, náplasti, čemkoli. Nedávala jsem pozor. Už zas. Úplně dole v rohu bedny zahlédla starý hadr. Sice byl špinavý a umaštěný, ale dokázal krvácení zmírnit. V prstu jí silně tepalo. Rychle ho omotala. Potom si všimla toho nadělení: na podlaze, pracovním stole, v bedně – prostě všude kolem – samá krev.
Zasténala. No nazdar! On nesnáší nečistotu. Naštěstí měla dost času všechno důkladně vyčistit. Vrátí se až za tři týdny. Bude potom všechno v pořádku, jak jí slíbil? Pohled na krev a bolest jí připomněly jinou dobu, zpropadeně zlou. Tohle bylo první poranění za poslední měsíce, co byl pryč. První, které ji potkalo. Přivodila si ho sama. Bez jeho přičinění. Prostě tak. Běžela nahoru, umně si ránu ošetřila, nasadila si gumové rukavice, napustila do kbelíku horkou vodu a přilila do ní louh. Podívala se z okna na neutěšený zadní dvůr. Potom ještě měla v plánu si sednout k šicímu stroji a pokračovat v práci na sukni. Látka byla svítivě zelená. Jeho oblíbená barva. Až se vrátí domů, chtěla se mu líbit. Slíbil jí, že se změní.
