O čem kniha Vzdálená řeka je?

Většinou začínám recenze popisem, kdo je hlavní hrdina, či hrdinka knihy. Tentokrát to bude jinak. Vzdálená řeka je totiž obsáhlá rodinná sága, která nás provede přibližně sto lety v jedné vinařské rodině, která se z německého Porýní vypraví do Kalifornie, aby tam našla své štěstí.

I když mě Vzdálená řeka chytla od samého začátku, nejprve mi kapitoly ze současnosti připadaly trochu zbytečné. Mnohem raději bych četla plynule se odvíjející příběh Clary a obou bratrů Schallerových. Tušila jsem však, že v současnosti dojde k uzavření celého problému, který vznikl již na počátku minulého století a tak sehraje Nicol důležitou roli.

Woodová v tomto románu opět dokázala, že je spisovatelka s velkým „S“. Příběh mě lapil do svých sítí a nebyla jsem se schopna odtrhnout. Byl napínavý, poutavý, dojemný a opravdu velmi silný. Postavy na papíře náhle ožívaly, jako by byly živé. Všechny byly zcela uvěřitelné a mě velmi imponovalo, že se autorka nesnaží čtenáři vnutit, že byl někdo z nich absolutní klaďas, či záporák.

Kniha Vzdálená řeka je román o lidských citech, chybách, lásce, zradě, pomstě a nenávisti, stejně jako o odpuštění a touze vzepřít se tradicím. Každá z postav této veliké rodiny byla jiná a každá měla něco do sebe. Navíc fakt, že se v jednom okamžiku rodina rozdělila a najednou proti sobě stály dva klany, které pak téměř celé století soupeřily a nenáviděly se, dodával knize neobvyklý náboj.

Po dlouhé době jsem opět měla možnost číst naprosto úžasný román z pera této autorky a Barbara Woodová se tak u mě řadí opět k těm nejoblíbenějším spisovatelkám. Vzdálená řeka mě uchvátila, strhla, emotivně vyždímala a dojala. Pro mě je to jedna z nejkrásnějších rodinných ság, které jsem až dosud četla.