Kniha S cejchem ďábla, anotace
Mladá Kateřina z Lažan je obdařena nadpozemskou krásou. Pochází z urozeného rodu a její věno je větší, než by si mohl každý ženich přát. Snad i proto je stárnoucí Jan z Bechyně překvapen, jak rychle jeho žádosti o ruku vyhověla. Vždyť zájemců musí být celé zástupy! Brzy po svatbě však začne vycházet najevo, že pod vlídnou tváří se skrývá temnota.
Kniha S cejchem ďábla, on-line ukázka
Kateřina z Komárova otevřela oči a zjistila, že leží na studené zemi s hlavou napůl zabořenou v bahně. Neměla tušení, jak dlouho to trvá, vní- mala jenom tíživé ticho kolem sebe. Bolelo ji celé tělo, ve spáncích jí tepalo, ale v tu chvíli si nedokázala vůbec vzpomenout, jak se stalo, že skončila sama tady v lese. Přejela si rukou po čele a nahmatala bouli. Rukama se dotkla sukně a zjistila, že má na sobě jezdecký úbor. Ó, ano, jela přece na koni. Nechala si osedlat hřebce Flora a vydala se na projížďku. Chvíli sbírala na slunečné stráni třezalku a potom zase jela dál, protože jízdu na koni milovala; a byla dobrá jezdkyně, přesto se nejspíš stalo, že ji ten hloupý kůň shodil. Posadila se a rozhlédla se kolem sebe, ale hřebce nikde neviděla. „Proboha!“ zamumlala. „Zatracený kůň.“
S námahou se postavila na nohy a ucítila ostrou bolest v rameni. Dlouze a hlasitě zahvízdala. Bez Flora se domů nedostane, Bůh ví, v jaké části lesa vůbec je. Napnula uši, ale neslyšela dusot kopyt ani praskání větviček. Ne, kůň je určitě někde daleko a nechal ji uprostřed lesa samotnou. „Vrať se, ty hloupé zvíře,“ zvolala zlostně a znovu hvízdla, ale kůň se neobjevil. Nejspíš už dávno zamířil domů. No, aspoň tak. Podkoní Michal si všimne, že Flor přijel bez jezdkyně a vydá se ji hledat.