Kniha Co přetrvá věky, anotace
Ionu přivede na starý kontinent touha poznat rodný kraj jejích předků. U koní najde nejen nový domov, ale díky svému zaměstnavateli Boylovi brzy zapomene i na bolavé srdce, které si s sebou z Ameriky přivezla. Není to ale strach z lásky, který Iona pocítí. Jejím příjezdem se probudí dávné temné prokletí rodu a Ioně nezbývá než bojovat za lásku i za život samotný.
Kniha Co přetrvá věky, on-line ukázka
Když nakládali koně, Brannaugh pohlédla matce do očí. „Rozumím.“ „Já vím.“ „Postarám se, aby se jim nic nestalo. Jestli se ti nepovede Cabhana zničit, tvé krvi ano. I kdyby to trvalo tisíc let, tvá krev to dokáže.“ „Noc letí, jeďte rychle. Alastar vás tři odnese do nového dne.“ Sorše se chvěly rty, než se zatvrdila. „Naše maličká má ještě jemné srdce.“ „Budu se o ni starat, to ti slibuji.“ „To mi stačí. Tak tedy jeďte, jinak vše vyjde nazmar.“ Brannaugh se vytáhla nahoru za bratra a svou kouzlem uspanou sestru. „Jestli jsem já tvá síla, matko, ty jsi má. A všichni naši potomkové budou znát Sorchu a ctít Temnou čarodějku.“ Upřela uslzené oči před sebe a kopla koně do slabin.
Sorcha se dívala za nimi a vrývala si ten obrázek do paměti, zatímco její děti odjížděly temným lesem pryč od ní. Vstříc životu. Když se začalo rozednívat, vytáhla z kapsy lektvar a vypila jej. A čekala, až přijde on. Přinesl s sebou mlhu, ale přišel jako muž, přitahován její vůní, její hebkou pletí. A její mocí, nyní však už jen předstíranou. „Můj muž je mrtvý,“ pravila bezbarvě. „Tvůj muž stojí před tebou.“ „Ale ty nejsi muž jako jiní.“ „Jsem lepší než ostatní. Zavolala jsi mě, Sorcho Temná.“ „Já nejsem žena jako ostatní, ale lepší. Je třeba uspokojit touhy. Moc volá po moci. Uděláš mě bohyní, Cabhane?“
