Kniha Příslib naděje – recenze knihy

Nejnovější kniha Tamary McKinley mě nalákala především krásnou anotací, která slibovala příběh o rodinném tajemství, naději, která umírá poslední, a romantický příběh. To vše navíc v prostředí australské divočiny. I když jsem knihu od této autorky četla poprvé, romány umístěné do takového prostředí čtu ráda, a tak jsem měla opravdu velká očekávání.

Autorka pojala vyprávění tohoto příběhu téměř formou rodinné ságy, i když v mnohem menším časovém záběru. Sleduje nejen osudy Fleur, ale také jejího partnera Grega, který se musí vyrovnat s vlastní minulostí, aby byl schopen čelit budoucnosti s Fleur i za cenu, že poruší své předsevzetí ohledně dětí. Dále sledujeme Fleuřiny sestry, které mají každá své vlastní trápení, a také despotického otce. Díky tomu sice kniha dostala mnohem hlubší rozměr, ale méně jsem se vžila do postavy Fleur a nedokázala s ní prožívat její dobrodružství.

Rodinné tajemství navíc bylo zčásti prozrazeno zcela netajemně už uprostřed knihy, což mě zklamalo. Nezachránila to ani magická událost v samém závěru knihy. Snad to bylo tím, že autorka psala natolik jasně, že jsem jej odhalila příliš brzy na to, abych byla na závěr překvapená.

Celkově se kniha četla velmi dobře. Děj běžel plynule a události v australské divočině mě velmi bavily.