Vedle senzacechtivosti „čumilů“ – lidí, kteří kdysi například oslavovali popravy radostnými opileckými šibeničními veselicemi, existuje ještě jiné, hluboko v pravěku zakořeněné kouzlo fascinace vyvolané okukováním lidských nebo zvířecích abnormalit. Zde se pojí polechtání nervů a senzacechtivost, nebo vědychtivost s badatelskou touhou, v obou případech motivované fenoménem požitku z hrůzného zrakového vjemu v kombinaci s úžasem nad něčím neznámým. Psychologové předpokládají, že za určitých okolností stojí v mnoha případech v popředí instinktivní pud přežití.

Prozkoumáním jevu, v této formě dosud možná neznámého, se člověk ukolébává v klamné iluzi, že je na „všechno“ připravený. Naopak jiní prožívají při sledování abnormalit nával emocí, protože při něm pociťují nádech jedinečnosti a připadají si ještě mnohem elitnější, když takové rarity dokonce vlastní. Velmi často bývá důvodem „sensation seeking“ i přání zpestřit si neuspokojivý všední den. Takto stižené osoby zpravidla mají vysokou hladinu vzrušivosti, která je dokáže rozptýlit v jejich zasmušilosti – to byl například případ císařovny Sisi.