Ze všeho nejdřív se vypravili na Webster Hall, kde Lionel Gulliver studoval třetím rokem teologii. Během příštích dvou týdnů však měl studium dokončit a doktor Ryder si uvědomil, že už proto si s vyšetřováním musejí pospíšit. Tou dobou se jim rozprchne většina svědků tragické smrti Dereka Chadwortha. Na koleji byl klid, a když se ve vrátnici ptali, kde Lionela najdou, muž za přepážkou Rydera ihned poznal. Trudy už věděla (především z narážek velitele Jenningse), že koroner má ve městě mnoho vysoce postavených přátel a portýři si vždy všímají, kdo se s kým zná. Nijak ji tedy nepřekvapilo, že ho ten chlapík s buřinkou zdraví jménem. „Rád vás zase vidím, doktore Rydere.

Počítám, že se našemu doktoru Fairweatherovi ještě nepodařilo porazit vás v šachu, viďte?“ Clement se zachechtal. „To ne, a hned tak se mu to nepovede. Jenže podává nejlepší portské v Oxfordu, a tak ho rád nechám zkoušet to dál. Můžete nám, prosím, sdělit, v které koleji a na kterém pokoji je ubytován Lionel Gulliver?“ „Ale jistě, pane,“ řekl vrátný úslužně a zadíval se do seznamu. Když jim sdělil, co potřebovali, pokračoval: „Jste tu nejspíš kvůli tomu ubohému chlapci ze St Bede’s, že? Hrozná věc, jestli to smím říct.“ „To ano, to ano,“ odpověděl Ryder vážněji.