Gobo? Banjo? Placka?“ chechtal se Jack, když si sundával tlusté rukavice a natahoval ruku po nabídnutém hrnku čaje. „Který koumák vymyslel všechny ty šílené přezdívky pro tyhle věci?“ „Na to si zvykneš, kamaráde,“ ujistil ho Todd, divadelní inspicient, který se posadil vedle Jacka na bednu s rekvizitami. „Stačí tejden a bude to pro tebe brnkačka.“ Jack se rozhlížel kolem sebe a velmi o tom pochyboval. Celé dopoledne si připadal, jako by klouzal po hodně strmém svahu. Napřed domalovával zadní kulisu, pak vyměňoval elektrické pojistky a věnoval se s Toddem tomu, že dávali do pořádku rozvrhy zkoušek a seznamy s narážkami, na něž nastupoval s textem další herec. Pomocník inspicienta. To musí být opravdu všeuměl, říkal si. Miloval však energii a neutuchající činorodost, které v divadle panovaly.

Z portálu viděl i do hlediště. Večer se měl zkoušky účastnit kompletní ansámbl. V této chvíli mohl všechny herce sledovat, jak se usadili v první řadě sedadel a klábosí spolu. Některé znal z městečka, a řadu z nich i velice dobře. Seděl tam těžce zkoušený Ambrose Goode a vedle něho farmář Phil Nailor, jenž nastoupil jako náhrada za Grahama v roli místního policisty. Helen Edwardsová se bavila s realitní makléřkou Laurou, která působila v kanceláři v přízemí domu, kde měla své studio Sarah.