Kniha Nevyřešené záhady Egypta, anotace
Mohlo by se zdát, že o starém Egyptě víme vše. Stále ale existuje spousta otázek, na které nemáme odpověď. Víme třeba, zda byly pyramidy postaveny před potopou světa? Jak stará je vůbec Velká sfinga a postihlo skutečně objevitele Tutanchamonovy hrobky smrtící prokletí? Egypt ještě zdaleka nevydal všechna svá tajemství a je načase některá alespoň poodhalit.
Kniha Nevyřešené záhady Egypta, on-line ukázka
Když uslyšíme slovo pyramida, určitě se nám před očima ihned objeví Egypt. Je to celkem logické. A právě Egypt byl pro všechen okolní svět vždy místem naplněným nekonečně mnoha záhadami. Staří Egypťané nenazývali svoji zemi Egypt, ale říkali jí Ta-meri, což znamená Obdělaná nebo též Milovaná země. Název Egypt vznikl až později z řeckého Aigyptos. Stejně tak je Nil odvozen z řeckého Neilos, Egypťané mu říkali iteru neboli řeka. Egypt vznikl spojením řady osad v údolí Nilu. Ty vytvořily časem dvě království, Horní a Dolní Egypt. Jedno se rozkládalo na horním toku Nilu a druhé u jeho ústí. Mezi lety 3100–2700 př. n. l. byla tato království sjednocena pod vládou legendárního faraona Meniho, který je proto považován za prvního historicky doloženého panovníka.
V době krále Meniho byli už Egypťané početným národem. Zabývali se astronomií, měli vyspělé lékařství a znali anatomii. Dodnes v nás vzbuzuje údiv používání jejich číselné a měřicí soustavy, nejdůležitější z jejich dovedností je však znalost písma. Egypt byl jedinou zemí na africkém kontinentě, která ve starověku používala písmo. V Egyptě se písmo objevuje náhle, takže to vypadá, „jako by neměli Egypťané žádné předky nebo období vývoje; jako by se objevili přes noc,“ jak upozorňuje anglický egyptolog Toby Wilkinson. Bohatost jejich jazyka byla neskutečná, jen pro slovo „chleba“ měli Egypťané patnáct slov.
