O čem kniha Tisíc a jeden den je?

Námět příběhu je zajímavý, ale zpracování bohužel už tolik ne. Částečně za to může právě nekomplexnost stylu psaní, ale jde především o příběh. Velkou část knihy se v podstatě nic nedělo a následně se spustilo tolik událostí najednou, že nebyl čas je vstřebat. Stejně jako styl psaní je i příběh samotný dost nevyvážený a ačkoli tématem vyznívá skutečně, tak jsem nevěřila ani slovu, které bylo napsáno. Nedokázala jsem se do knihy vžít.

Největším problémem z hlediska uvěřitelnosti však byla hlavní hrdinka. Katharina byla tak neskutečně naivní, že i pětileté dítě by mi přišlo rozumnější než ona. Ačkoli nepochybuji o tom, že existují ženy, které by se v mnohém zachovaly stejně jako hlavní hrdinka, tak ani v nejmenším nevěřím, že by byly až takhle naivní a to bez ohledu na to, co by si v životě prožily.

Obecně jsem ale s postavami neměla problém. Nebyly sice popsány extra do hloubky, ale vyznala jsem se v nich a dokázala jsem si k nim přiřadit jednotlivé povahové rysy.

Kniha Tisíc a jeden den zněla podle anotace skvěle. Ostatně nápad na příběh takový opravdu je, ale zpracování se za mě hodně nepovedlo. Příběh i styl psaný je nevyvážený a hlavní hrdinka na mě působí jako parodie. Kniha mi bohužel vůbec nesedla a pro mě je to tak první a zároveň poslední setkání s autorkou.