Kniha Tajemství našich hradů, pevností a tvrzí, anotace
Hrady, pevnosti a tvrze jsou místa se silnou energií. Právě zde se soustředila světská i duchovní moc, tvořily se osudy krajů i zemí, křížily životní cesty mnoha mimořádných osobností, hromadil majetek, ale také se tu kuly pikle, mučilo a umíralo násilnou smrtí. I proto mnoho sídel obestírají různé záhady, nezřídka temné.
Kniha Tajemství našich hradů, pevností a tvrzí, on-line ukázka
Hradčany sice představují nepřehlédnutelnou dominantu pražského panoramatu, ovšem když si odmyslíme hrad s katedrálou, tak toho vlastně moc nezbude. Sousední Petřín sám o sobě je rozhodně výraznější a pro stavbu opevněného sídla by se asi hodil lépe i z pádnějších důvodů: jsou tu strmé svahy (místy dokonce kolmé skály) a nechybí bohaté zdroje vody, zatímco na Hradě bylo místních pramenů jen málo a nakonec se sem musela obtížně vést až z Bílé hory. Na Petříně je také rozlehlá vrcholová plošina, takže by bylo jen na libovůli případných osadníků, jak velký kus úrodné pláně by si pro sebe chtěli obehnat valy a příkopy. Jak to vidíme na jiných místech (viz třeba hostivařské hradiště).
Přesto tu zřejmě nikdy žádné opevněné sídlo nestálo. Proč? Něco možná napoví geologická stavba kopce: i když to málokdo ví, nacházejí se tu sloje uhlí a železné rudy. Tedy dneska už moc ne, protože snah je těžit bylo víc než dost (naposledy ještě během 19. století). V pravěku nejspíš šlo o významné železářské středisko. Přitom výroba použitelného železa z přírodní rudy je složitý proces, který tehdy byl nejen předmětem dědičných rodových tajemství kovářských klanů, ale asi i něčím na způsob náboženského obřadu souvisejícího s uctíváním ohně. Tak možná vznikla pověst o plameni tryskajícím z petřínských skal, v němž se zjevovaly jakési postavy.
