Kniha Pacienti Sigmunda Freuda, anotace

Seznamte se s pacienty věhlasného Sigmunda Freuda, česko-rakouského neurologa a psychologa. Naleznete mezi nimi řadu prominentních umělců, filozofů, lékařů nebo vědců, kteří nebyli sužováni pouze duševními poruchami, ale také závislostí na opiu a kokainu. Jejich pohnuté osudy jsou svědectvím doby na přelomu 19. a 20. století a zároveň těžkých počátků moderní psychiatrie.

Kniha Pacienti Sigmunda Freuda, on-line ukázka

Jak Freud píše v kazuistice z roku 1889, Mathilde Schleicher pocházela „z významné rodiny, ale měla sklony k nervovým chorobám“. Její otec Carl (Cölestin) Schleicher byl známý žánrový malíř a ona sama byla zpěvačka. Vždy podléhala silným dojmům a trpěla migrénami. Její „nervová choroba“ propukla v únoru 1886. Podle Freuda bylo spouštěcím momentem zrušené zasnoubení. Naproti tomu podle kazuistiky sepsané později dr. Hannsem Kaanem její snoubenec, „slaboch“, zrušil zasnoubení poté, co upadla do deprese a vznikly u ní „hysterické změny obličeje“. Ať tak či onak, dostala se do těžké trudomyslnosti charakterizované sebeobviňováním a bludnými představami. Freud si zrovna v dubnu 1886 zřídil soukromou praxi jako „nervový lékař“ a Mathilde Schleicher se stala jednou z jeho úplně prvních pacientek.

Nejspíš to byl Breuer, kdo ji k němu z pozice rodinného lékaře Schleicherových odeslal, neboť právě na něj se později Freud obrátil, když onemocněla somatickou chorobou, jež se jí stala osudnou. Léčba, jak Freud psal ve zprávě, měla „kolísavý průběh“ – jinými slovy zdary se střídaly s nezdary. Víme, že mladý nervový lékař používal na vymazání traumatických vzpomínek a zotavení hypnózu („Breuerovu metodu“, jak hypnózu nazýval, začal používat ke konci roku 1887). Dr. Kaan ve zprávě poznamenává, že pacientka k „lékaři, který léčil její melancholický stav hypnózou, chovala opravdovou úctu“. Na jaře 1889 se zdálo, že léčba hypnózou byla úspěšná. Deprese postupně odeznívala a v červnu darovala lékaři-hypnotizérovi historickou knihu.