Kniha Poslední flám, anotace
Samotářský miliardář Robbie Malcolm, oslavovaný filantrop a matematický génius, vyslechne nelítostnou diagnózu. Začne proto realizovat svůj poslední plán – pozve tři dávné kamarády na ostrov, kam kdysi společně jezdili, aby jim díky svému bohatství pomohl ke štěstí. Ukazuje se však, že Robbie není jediný, kdo skrývá tajemství… Hledání důvodů, kvůli kterým ještě stojí za to žít, může začít.
Kniha Poslední flám, on-line ukázka
Robbie si představoval, že večeře proběhne trochu jinak. Poněkud klidněji, vážněji, něco v tom smyslu. Ale rozhodně ve větším tichu. Postavil svou kariéru na tom, že předvídal chod událostí. Všechno vlastně řešil matematicky. Přišel na to, že většina věcí v životě tak existuje – jako čísla a vzorce. Avšak v tomto případě tiše seděl, v ruce držel krajíček česnekového chleba a uvědomoval si, že čísla vyhodnotil nesprávně. Shromáždili se kolem stolu a brzy to připomínalo nevázanou hostinu na Den díkůvzdání. Dash zařídil, že o přípravu večeře se postarala jistá italská restaurace. Za mladých let tam chodívali nejraději, protože to bylo jen přes blok od domu, kde žila Catina babička, a těsně před zavírací hodinou dávali pizzu za poloviční cenu. Večeře začínala podle předpokladů – bílý ubrus, jemná hudba z bezdrátového hudebního systému.
Potom však Michelle s Kennym všude kolem sebe nadělali kečupové skvrny a Wade se nahackoval do hudební soupravy přes svůj Bluetooth. Pak, zatímco večeřeli, fungoval přes mobil jako diskžokej. Kenny na sobě neměl tričko, což Blair označila za „preventivní opatření“, a Cat už se dopracovala ke slušné opičce. „Bylo by to jednodušší, kdybych si mohla vysadit čelist z kloubů!“ Nakláněla hlavu a z ruky jí nebezpečně visel dílek pizzy. „Kenny, pomoz mi to nacpat do pusy!“ Blair před ni přisunula sklenici s vodou. „Cat, ale vážně, vypij tohle.“ Slunce činilo zadost své povinnosti a výborně spolupracovalo. Obloha nad oceánem byla plná růžových a oranžových obláčků. Robbie se nadechl a řekl: „Takže, lidi…,“ ale okamžitě ho přerušila Cat otázkou: „Hele, co to vlastně posloucháme?“